Týdenní poznámky - 08/2024

Zas po týdnu tady mám shrnutí toho, co se událo. 🙂

Psaní blogu a jeho sdílení na Mastodonu má svoje výsledky!
Jak jsem si minulý týden postěžoval, že se mi nepodařilo rozchodit FreshRSS, tak se toho hned chytl Tomáš a nabídl se, že mi pomůže. To ještě netušil, že stráví pondělní večer supportem přes DM. 😁 Nicméně povedlo se, FreshRSS jede jak má a já teda Tomovi ještě jednou děkuju.
Zvládl jsem oba naplánované tréninky a vlastně jsem si je i docela užil. Tak se mi to líbí!
Středa byla ve znamení self-care. Začalo to plánovanou dentální hygienou a skončilo tím, že jsem si zašel do svého oblíbeného barber shopu nechat upravit vousy. Jasně, pořadí asi mohlo být naopak, aby se hygienistka nemusela prodírat mým bujným porostem, ale co už. 😁
Ve čtvrtek jsme šli na koncert našich oblíbených Sukuba Ensemble. Hráli nám na oslavě svatby a máme je rádi.
Během koncertu mi došlo, že jsem za poslednilho půl roku viděl 3 živá vystoupení, a pokaždé to byli oni. 😅
Vzhledem k tomu, že jsme měli v noci ze čtvrtka na pátek v práci release, tak byl celý pátek o hlídání toho, co kolegům nefunguje. Naštěstí toho nebylo moc, ale i tak mi to sebralo chuť jít večer na jednu akci. 😐 Co už.
V sobotu jsem pomáhal bráchovi odstěhovat dílnu. Nakonec nás na to bylo 6 a povedlo se odvézt prakticky všechno, co by nezvládl sám nacpat do dodávky. Hlavně teda takové ty radosti jako pila, vrtačka, CNCčko… Těch asi 100 kg nebo kolik každá ta sranda má se fakt líp tahala ve třech nebo čryřech… 😁

Sdílím

Začal jsem na Mastodonu sdílet lístečky se vzkazy z našich oblíbených čajů od Yogi. Ke sledování (nebo ztišení, samozřejmě) jsou pod hashtagem #TeaHasSpoken, nebo jako součást vlákna.

Zaujalo mně

Úplnou náhodou jsme na Netflixu našli japonský seriál Labužníci v kobce. Rozhodli jsme se mu dát šanci, a tak jsme v sobotu večer sjeli všech 9 dílů co zatím vyšly. 😅 Ale tak co, stejně jsem byl po stěhování unavený a nic dalšího se mi nechtělo.

Seriál se mi docela líbí. I přes to, že japonské animáky nemám rád. Zápletka o procházení dungeonu (s cílem zachránit jednu členku družiny) a pojídání jeho obyvatel je jednoduchá, ale stačí. A hodně se mi líbí i finální zpracování výsledných pokrmů a jejich názvy.

Jako jo, fakt jsem se u toho bavil a jako blbost k odreagování to můžu doporučit všem fanouškům (nejen) stolních RPG. A i všem ostatním. 🙂

Pokud mi chceš k něčemu co jsem v tomhle příspěvku napsal něco říct, neváhej a pošli mi mail, můžeme to probrat.