Tyhle Týdenní poznámky jsou speciální. Jsou to první poznámky, které popisují dva týdny místo jednoho. 🙂 Důvod je jednoduchý - byli jsme na dovolené a mi se nechtělo narušovat ji psaním poznámek. Radši jsem si užíval volno. 🙂 Tak se pojďme podívat co se za tu dobu stalo.

Týden 48

• V pondělí se mi ozvali z jednoho herního studia, že jsem je zaujal (jupí!) a že mi v průběhu týdne pošlou úkol k vypracování (nejupí, bo dovolená). Poprosil jsem je jestli ho můžou poslat hned, ať na to mám ještě trochu času před ní.
  
  Poslali - šlo o otestování dvou jejich her a sepsání nějakých postřehů. Sepisování jsem nakonec spáchal nakonec až v neděli, bo před odjezdem a během prvních dní dovolené na to nebyl úplně moc čas, ale poznámek jsem měl připřavených dost, tak to šlo skoro samo.
  
  Zatím se neozvali, tak uvidíme.
• V úterý poslední trénink na týden a půl. A rovnou jsem dostal nový (při kterém jsem málem chcípnul, tohle bude ještě sranda).
• Ve středu probíhalo rychlé balení, schování skútru do garáže (majitel našeho baráku souhlasil, že si ji tam můžu na zimu schovat, jupí!) a předání klíčů bráchovi, který se nám měl starat o kocoura.
• Ve čtvrtek ráno odjezd. V 8 ráno autobusem z Brna do Vídně. Z Vídně nám to letělo někdy před 2. odpoledne, na Tenerife jsme doletěli v 6, a ještě nás čekal výlet autobusem. Z letiště na autobusák v Costa Adeje, a z tama dalším autobusem k Los Gigantes, kde jsme měli ubytování. Tam jsme dorazili někdy po 9 (po zastávce v místním Lidlu abychom nakoupili aspoň něco k večeři a snídani).
  
  Ubytování bylo malé, ale skvělé. S drobnou nevýhodou - byl to předposlední barák dům před útesy a cesta k němu byla „mírně“ do kopce (nevím jak se jmenovala, ale dostala od nás přezdívku „Cesta smrti“), zato ale byl s luxusním výhledem z balkonu. 🙂
• V pátek jsme vyrazili na pláž co jsem měli kousek pod námi. Akorát teda smutné překvapení bylo, že vstup na ni byl zahrazený a nad budkou plavčíka vlála červená vlajka. Smůla, koupání nebude. Týna z toho byla smutná, protože už do oceánu fakt moc chtěla. Tak jsme si aspoň koupili zmrzlinu a vyrazili na procházku městem.
  
  Cestou jsme narazili na směrovku k přírodním koupacím tůňkám. Rozhodli jsme se to zkusit, ale výsledek byl stejný - zahrazený přístup. 😔 Tak jsme se vydali dál cestou podél moře a kochali se oceánem. Někteří z nás víc než jiní, což vedlo k mírné rozmrzelosti těch (já), kteří nechtěli co 20 metrů 5 minut stát a čekat na další ze záplavy fotek vln. Ale nějak jsme to zvládli a nakonec se se soumrakem vrátili domů.
  
  Tam na nás vyskočila informace, že herní studio, kam fakt chci, hledá Skriptéra. Takže jsem si nalil trochu rumu a začal sepisovat odpověď na inzerát. Ta mi zabrala asi tak hodinu (při koukání se na potemnělý oceán a poslední lodě vracející se do přístavu). Nechal jsem si to od Týny zkontrolovat, a nakonec to třesoucí se rukou (z nervozity, ne z rumu!) odeslal.
• V sobotu jsme vyrazili na výlet na náš oblíbený jih ostrova. Dorazili jsme někdy kolem poledne a rovnou zamířili na pláž. Jednak je jich tady na jihu víc než v Los Gigantes, a taky mají kolem sebe různé vlnolamy a podobné srandy, takže u nich červená vlajka moc nezrozila. A taky že ne, byla jenom žlutá. 😊 Odpoledne bylo ve znamení skákání do vln, natáčení a focení vln, koukání na kraby… A válení se na sluníčku. Pak jsme si udělali procházku (asi půl hodiny) do jedné restaurace na oběd (mírné zklamání, před dvěma roky to tam bylo lepší). Nakonec jsme se zase vyplácli na pláži (program stejný jako na té předchozí), ze které nás vyhnalo zapadající sluníčko (a hlad).
  
  Cestou z pláže jsme ještě udělali jeden videohovor do Ostravy - brácha dodělal poslední zbytky prací na mamčině ordinaci a uspořádal jí tam otevírací párty - chlebíčky, a tak - na kterou pozval všechny co na nové ordinaci nějak pomáhali. Samozřejmě jako překvapení pro mamku, která nic takového netušila. Bylo to (podle fotek) pěkné a užili si to. A v pondělí mohla mamka začít v novém. Jupí! 🥳
  
  Cestou z pláže jsme se stavili do HArd Rock Cafe podívat se, jestli tam konečně budou mít nějaké tričko s potiskem, co se mi bude líbit a v moji velikosti. Měli! Trvalo to jenom 3 návštěvy, ale mám tričko z Hard Rock Cafe Tenerife!
  
  Pak jsme se přesunuli do naší oblíbené restaurace Aurora (kdyby to někdo hledal, tak tady je odkaz na Google Maps). Dali jsme si jejich výbornou mořskou paellu a hromadu sangrie, potykali si s číšníkem (po tom, co jsme mu řekli že jsme se na něj po dvou letech přijeli podívat, což mu udělalo obrovskou radost) a vyrazili na poslední autobus zpátky na Los Gigantes. Ten byl na způsob brněnských rozjezdů, kompletně narvaný a zpětně hodnotím jako drobnou chybu to, že jsme se neprošli na autobusák, odkud to vyjíždělo, ale jeli až z další zastávky. Tak tak jsme se vlezli! 😅
• V neděli jsme zase zkusili zkontrolovat pláž pod námi, ale byla stále zavřená. Tak jsme se autobusem svezli pár zastávek na druhou místní pláž - La Arena. Krásná, ale s trochu silnějšími proudy, takže bylo potřeba si při dovádění v nich dávat hodně pozor. Ale jinak klasika - skákání na vlnách, válení se na sluníčku, a tak… Spokojenost. 😊
  
  Asi tak v 5 jsme se sebrali a vyrazili na procházku směrem domů a cestou se stavili na večeři v 100% bezlepkové restauraci „Cielo y mar“. Krásné místo, které naprosto přesně plní to, co jeho název slibuje - nádherný (!!!) výhled na nebe a na moře. Bylo to super!
  
  Já jsem si dal (opět) mořskopotvorovou paellu, Týna bezlepkové špagety (taky s mořskýma potvůrkama) a užívali si výhled. A trochu drsný zážitek, kdy si švýcarský pár u protějšího stolu objednal paellu s humrem. Toho jim vylovili z akvárka co stálo na baru, dali mu gumičky na klepeta, a přinesli jim ho ukázat (včetně informace o tom, jak se jmenuje). A za dvacet minut už jim přinesli jídlo. Jako - zajímavý zážitek, ale jsem radši, když moje jídlo jméno nemá. 😅
  
  Po jídle už nás čekala akorát (celkem dlouhá a kopcovitá) procházka domů.

  Týden 49

• V pondělí jsme vyrazili do přístavu - měli jsme zamluvenou tříhodinovou plavbu na lodi Flipper Uno - výlet zahrnoval pozorování velryb a/nebo delfínů (viděli jsme oboje 🤩), oběd (kuřecí paella a banán), neomezené pití (sangria, co jiného), koupání v jedné z nedostupných zátok, skákání do vody z houpačky a ochutnávku místní pálenky (pod názvem „Žraločí chcanky“).
  
  Plavba byla moc příjemná a i když byla „jenom“ na 3 hodiny, tak jsme se z ní vrátili příjemně unavení. Zbytek dne jsme akorát strávili u bazénu a odpočívali.
• V úterý jsme si udělali celodenní výlet do Loro Parku. Byli jsme tam už potřetí a až se na Tenerife zase vrátíme, určitě tam půjdeme znovu. Je to moc pěkná ZOO zaměřená na papoušky a na mořské tvory. A jejich show s kosatkami (hlavně s hluchou Morgan, která reaguje na světlo) je skvělá a pokaždé ji rádi vidíme. Ostatně o ostatní show - s papoušky, delfíny a lachtany. A taky tam mají krásnou expozici medúz! A nově otevřenou expozici korálů. No prostě místo, které stojí za návštěvu. Opakovaně. 🙂 Jo a Týna si tam pořídila skvělého plyšáka kosatky. Morgan. 😊
• Pláž pod námi byla od pondělí otevřená, tak jsme na ni ve středu vyrazili. Těsně před tím mi ale přišla odpověď na tu páteční přihlášku na skriptéra, že jsou rádi že jsem se přihlásil a že jestli chci, tak mi pošlou test. Jasně že jo! To jsem teda odepisoval už z pláže, ale co… A teda nastala drobná potřeba naučit se (aspoň trochu) Lua, ve kterém ten test je. Takže jsem si rovnou na pláži otevřel knížku Programming in Lua a pustil se do toho. 😅
  
  Večer nás čekalo balení, dojídání (a dopíjení) zásob a příprava na čtvrteční odjezd. 😔
• Ve čtvrtek jsme uklidili ubytování a vyrazili ještě naposled na pláž. Mi už se do vody úplně nechtělo, tak jsem si četl na lavičce, zatímco Týna trávila poslední chvilky ve vodě. Tam se nechala požahat nějakým válečkovitým mořským tvorem který k ní připlaval. Po rychlém ošetření octem jsme to zabalili, koupili si další zmrzlinu a pomalu přešli do restaurace u zastávky, odkud nám jel autobus směr letiště. Tam jsme si akorát dali kafe (a Týna, které v mři vytrávilo, jeden salát) a počkali na autobus…
  
  Na letiště jsme dorazili asi hodinu a půl před odletem, takže pohoda, klídek… No, než jsme si začali všímat toho, že má náš let asi mírné zpoždění. Nakonec jsme odlétali o 30 minut později s tím, že nás pilot informoval, že poletíme přes Afriku a že nad oceánem to bude „lehce bumpy“. Bylo. Ale to nebránilo hromadě uřvaných Rusů dělat bordel celou cestu. Ani posádka si s nima nevěděla rady. **
  
  Do Vídně jsme dorazili ve 2 ráno. 10 minut před tím, než nám měl jet autobus do Brna (který jsme samozřejmě nestihli). Tak jsme si počkali na ten v půl 5, koupili nové jízdenky a tak… No, radost. Do Brna jsme celí rozlámaní dorazili v půl 7 ráno (a divili se, proč je všude tolik lidí. Nezvyk.) Pak už jenom rychle domů, pomazlit kocoura a spát…
• V pátek odpoledne, když jsem konečně (skoro) vyspaný vstal, jsem našel e-mail se zadáním úkolu na toho skriptéra. Rychle jsem vybalil věci a zvědavě nakoukl co po mně chtějí. No, tak už mám za sebou půlku jenom během pátku. Docela sranda, baví mně to a ani se mi večer nechtělo končit. To jsem ale musel, protože…
  
  …jsem měl pro Týnu překvapení - lístky na Pán prstenů: Válka Rohirů. Už jsem to říkal na Mastodonu a řeknu to znovu - nemám rád anime a obecně japonskou animaci, a Tolkienem a Středozemí už jsem přesycený, znuděný a radši dám přednost něčemu jinému, ale tenhle film se mi fakt líbil. A ani mi nevadilo, že to bylo animované. Doporučuju!
• V sobotu jsme ráno vyrazili do Zlína na zimní Masters of Rock. Po příjezdu jsme koupili předprodejové vstupenky na letní MoR a pak vyrazili do haly. Jako první tam měla program Týna - hrály jí tam hned po sobě kapely Múr a Wheel. Já jsem seděl na lavičce a snažil se nechytit moc velkou depku (nevím proč, ale přesně tak na její oblíbené kapely reaguju). Po nich jsme si poslechli německé Dominum. Byli fajn, oběma se nám celkem líbili a určitě si je v blízké době trochu víc naposlouchám.
  
  Po Dominum jsme vyrazili nakrmit hladové žaludky. A co by to bylo za návštěvu Zlína bez indie z Makalu, že? No, tak jsme se tam luxusně přecpali, že se nám pomalu ani nechtělo zpátky do haly. Ale zvládli jsme to!
  
  Pak už jsme si jenom (hezky z lavičky) poslechli Feuerschwanz a hlavně Orden Ogan, na které jsme tam hlavně jeli. Celkově to bylo fajn, ale něco tomu chybělo. Nevím… Shodli jsme se na tom, že za to asi může složení kapel. Ale celkově to fakt nebylo špatně, jenom… No, nevím.
  
  Po koncertě nás nabrala do auta Ágnes, u které jsme spali, a vyrazili jsme k nim domů. Tam jsme ještě chvilku poseděli a pokecali, probrali zážitky, a šli spát.
• V neděli jsme si udělali procházku po okolí. Po ní jsme zas naskákali do auta a vyrazili na společný oběd a pak domů.

Uff. Když na to tak koukám, tak to byly celkem náročné dva týdny. A asi si potřebuju trochu odpočinout…

---

Pokud mi chceš k něčemu co jsem v tomhle příspěvku napsal něco říct, neváhej a pošli mi mail, můžeme to probrat.